Jak naučit děti na nočník

Jak naučit děti na nočník

Proces učení na nočník je velice individuální. Nenechte se proto vyvézt z míry, pokud vám někdo z vašeho okolí bude říkat, že ve věku vašeho dítěte už oni dávno chodili na nočník.

Každé dítě je jiné. Některé pochopí význam nočníku už v osmnácti měsících a chodí pravidelně, jiné dávají přednost plenkám, které jsou pohodlné, třeba až do dvou a půl let.

Co je hlavním předpokladem, aby se to podařilo? Především zralost dítěte a trpělivost rodičů.

Kdy je nejvhodnější čas, aby děti uměly na nočník?

V zásadě vám nikdo nemůže říct, do kolika let musí vaše dítě umět na nočník. Musíte ovšem počítat s tím, že pokud budete chtít, aby nastoupilo do školky, tuto dovednost již musí mít zvládnutou.

Děti se již od narození mohou naučit vyprazdňovat podle potřeby, dokonce si umí i samostatně naznačit, toto téma je v poslední době často řešeno, jedná se o bezplenkovou metodu.

Celá situace je založena na tom, že děti do 6 měsíců sice neumí ovládat svůj svěrač, když ale pozorně vnímáte své dítě, můžete odhadnout, kdy na něj potřeba jde.

Zhruba kolem jednoho a půl roku až dvou let už dítěte dokáže poznat, že se pokakalo nebo počůralo. A umí to dát i patřičně najevo, čímž si vlastně říká také o výměnu plenek. Navíc už samo dokáže svému okolí sdělit, že bude močit či vyměšovat stolici, a to výrazem tváře, držením těla, gesty nebo slovy. Právě tehdy nastává ta správná doba naučit jej chodit na nočník.

Potvrzuje to i dětská psycholožka PhDr. ing. Iva Jungwirthová: „Ne dříve než v roce a půl, pokud se toho dítě samo aktivně nedožaduje dříve. Optimálně kolem dvou let, zkrátí se tím doba nácviku.“

Řada dětí se zbaví plenek v létě. Hlavně kvůli tomu, že se nabízí úžasná alternativa nočníku: travička. Nemusíme se bát, že dítě nastydne, necháme-li je nahaté běhat po zahradě, a ono si při „kropení“ kytiček či trávy snáze uvědomí, co se to vlastně děje, když čurá.

Ideální doba pro nočník může být ve chvíli, kdy začne dítě samostatně a rovně sedět. V tu chvíli můžete nočník vyzkoušet a uvidíte, co se stane.

Jestliže vaše dítě umí sedět, ale neumí ještě chodit, máte jistotu, že vám z nočníku neodcestuje.

Některé děti budou křičet, jiné si zase sednou. Nečekejte na poprvé žádné zázraky. Bude jim chvilku trvat, než pochopí, co mají vlastně dělat.

Pozor na předčasné vysazení na nočník

Někteří rodiče, kteří se chtějí pochlubit ostatním, jak šikovné mají doma dítě, často dělají velkou chybu, že své dítě vysazují na nočník předčasně, tedy dříve než v osmnácti měsících jeho života.

Dítě mladší osmnácti měsíců není totiž na chození na nočník jednoduše zralé. Jednak neovládá svěrače, a tak nemá kontrolu nad vyprazdňováním, jednak si s nočníkem nedokáže myšlenkově propojit ani čůrání, ani kakání.

Podle lékařů tak své dítě rodiče pouze zbytečně stresují, což může dokonce do budoucna negativním způsobem ovlivnit jeho chování a může to mít za následek i dlouhodobé pomočování v pozdějším věku.

Kupujeme vhodný nočník

• Dostatečně velký, aby se na něm dobře sedělo a dítě nemělo příliš otlačený zadeček.
• Pro chlapečky se zvýšeným předním okrajem.
• Aby byl dítěti sympatický (vezměte je s sebou do obchodu a pozorujte, který tvar a jaká barevnost se mu líbí).
• Ne moc přeplácaný, dítě se pak nesoustředí na čůrání, ale vidí v nočníku hračku.
• Dobře poslouží i jednoduchý typ (asi za 40 Kč), zkrášlit si ho můžete třeba samolepkami.

Jak správně učit děti na nočník?

Rodiče samozřejmě své dítě nemusí učit ovládat močový měchýř a svěrače konečníku. Je to jako v případě chození – příroda to totiž zařídila tak, že se to dítě prostě naučí samo. Úkolem rodičů je ale svému dítěti poskytnout oporu a příležitost uplatnit a rozvinout schopnosti, které získalo přirozeným vývojem.

Jedna z prvních a nejdůležitějších rad je pro každého rodiče stejná: být uvolněný a v pohodě. Budete-li nervózní z každého neúspěchu nebo loužičky, která šla mimo nočník, dítě to z vás vycítí.

• Samostatné odplenkování - s vývojem děti dospějí do fáze, kdy si najednou sami uvědomí, že plenku nepotřebují a hlavně ji nechtějí. Většinou se jedná o rozhodnutí ze dne na den, kdy jeden den můžete chodit každou chvíli s plným košem do popelnice a druhý vám stačí jen pravidelně vylévat nočník. Na tuto metodu není možné spoléhat u každého dítěte. Vývoj je opět individuální. Některé děti do této situace mohly dospět třeba až v 5 letech.
• Nejprve je důležité dítě seznámit s nočníkem. Ukažte mu, jak se na něm sedí. Nočník by měl mít správnou velikost, měl by být stabilní a ne příliš studený.
• V období učení se na nočník dětem vybírejte jednodušší oblečení, které jde dobře svlékat a oblékat. Alespoň tak bude dítě méně nervózní.
• Dítěti nejprve stáhněte kalhoty a na nočník jej posaďte. Kdyby chtělo hned vstávat, zkuste ho zabavit hračkou. Důležité je, aby dítě na nočníku vydrželo zhruba pět minut.
• Zkoušejte, ale nenuťte - dávejte dítě na nočník pravidelně, pokud ale bude brečet a bude se vztekat, raději to jednou vynechejte. Vždy je lepší jednou polevit, než dítěti nočník zprotivit natolik, že na něj nebude chtít už nikdy. Pokud odmítnou nočník hned, pak je nejlepší nočník schovat a zkusit to znovu za měsíc.
• Vhodná doba - dávejte dítě na nočník v době, kdy si myslíte, že potřebuje vyčůrat - před spaním, po spaní, po jídle a před koupáním. Pravidelně můžete dítě na nočník posazovat třeba po půl hodinách, kdy to zkusíte. Opakování je matka moudrosti a děti si lépe zapamatují, co mají dělat. Pro děti bývá snadnější začínat s učením během léta. Venku je horko a na zahradě i doma běhají často jen málo obléknuté. Stihnou si tak včas říct, ale také si i sednout.
• Netrestat, ale pochválit - pokud i po půl hodině sundáte dítě z nočníku a tam nic nebude, nekřičte. Nerozčilujte se ani ve chvíli, kdy ho posadíte vedle nočníku a začne čůrat. To se prostě někdy stává. Naopak za každý povedený pokus dítě pochvalte! Dítě si uvědomí, že udělalo něco správně a bude to chtít příště zopakovat.
• Po vykonání potřeby dítě otřete toaletním papírem či vlhčeným ubrouskem. Myslete na to, že kvůli případnému zanesení infekce musíte děvčátka utírat jedním směrem zepředu dozadu.
• Jakmile dítě začne přes den nočník úspěšně používat a zhruba týden má i suché plínky, přestaňte mu je na den dávat.
• Když se dítě ráno zbudí, nezapomeňte jej okamžitě posadit na nočník. Když budete trpěliví, možná, že se vaše úsilí zúročí, a časem si vaše dítě zvykne spávat také v noci bez plenek, a to bez případného počůrávání.

Odplenkování nebývá nikdy najednou. Jestliže dítě naučíte během dne chodit na nočník, stále vám zbývá noc, během které se většina dětí stále potřebuje vyčůrat.

Někteří rodiče své děti v noci probudí, přenesou na nočník, nechají je vyčůrat a než se stihnou řádně probudit, vrátí je zpět do své postýlky. Tato metoda jistě nefunguje u každého. Často se totiž stává, že děti jsou rozespalé a nechápou, co se po nich chce.

Připravit se musíte i na situaci, že děti budou na nočník chodit jen na malou stranu. Mohou mít strach vykonat svoji potřebu jinam než do plenky.

Nepřehánějte to

Na závěr ještě  zkušenost dětské psycholožky Ivy Jungwirthové: „Zažila jsem maminku, která své tři malé děti vysazovala na nočník už před 1. rokem života a děti byly v roce bez plen. Stálo ji to ovšem obrovské množství energie a času, děti dávala na nočník po půl hodině, stále na to musela myslet, všude nosila nočník. Snad kdykoli jsem přišla na návštěvu, některé z dětí sedělo na nočníku. Domnívám se, že vložená energie neodpovídá důležitosti výsledku, že je třeba se u ročního dítěte soustředit na rozvoj řeči, objevování světa kolem, hru, vycházky… a že to  nestojí za to. Není třeba obdivovat děti, které jsou v roce bez plen, užívejme si své děti i s plenami.“

Drastické a nesprávné metody dřívějších dob, kdy se děti na nočník vysazovaly v půl roce a kdy se ostře hlídalo, aby roční batole bylo bez plen, se už naštěstí nepraktikují. I když matky a babičky dnešních maminek často připomínají: „to za nás...“ Ještě před třiceti lety totiž nebylo vzácností vidět přivázané miminko k opoře (ještě samostatně nesedící) dřepět hodinu na nočníku. Nebo slyšet plesknutí mokrou plenou přes tvářičku s výstrahou: to aby sis příště pamatoval!

Dnešní maminky jsou obecně informovanější a citlivější a vědí, že v roce si dítě obvykle ještě neuvědomuje svoje vylučování, natož aby své vyprázdnění dokázalo regulovat. Dětští psychologové dnes upozorňují na rizika uspěchání procesu vyprazdňování na nočník: předčasný a přehnaný tlak ze strany rodiče ve všem, co se týká intimní hygieny dítěte, může mít v dospělosti negativní následky v podobě traumat a různých psychických obtíží.