X

Jaký mají střevní organismy vliv na naše tělo? Ovládají nás?

2 min čtení

Jaký mají střevní organismy vliv na naše tělo? Ovládají nás?

Aktuální studie poukazují čím dál více na vliv obsahu našich střev na kvalitu našeho života. Takzvaný mikrobiom někteří z nich nazývají novým orgánem, který se skládá z nepředstavitelného množství bakterií.

Vědci i lékaři včetně psychiatrů a psychologů vidí ve výzkumech mikrobiomu revoluční zlom v chápání podstaty lidského zdraví.

Buďte pozdraveni naši malí přátelé

Pro někoho je to možná odporná představa, ale naše tělo je osídleno přibližně 40 bilióny bakterií, z nich většina je usídlena v našem střevě. Najít je ale můžeme i na kůži, jazyku, za nehty, zkrátka prakticky všude.

Nerovnováha střevního mikrobiomu může vést k více zdravotním obtížím, než se do nedávné doby předpokládalo.

Kromě fyzických potíží jakými jsou obezita, cukrovka či problémy s trávením nebo s imunitou, může disbalance v mikrobiomu vést i k potížím psychického rázu, tedy k úzkostem a depresím.

Střevní organismy tvoří nový orgán

Někteří lékaři tak střevní mikrobiom přirovnávají svým významem pro fungování lidského těla k mozku.

Specialisté na střevní mikroflóru potvrzují, že bakterie ovlivňují opravdu velké množství procesů v našem těle. A to i těch, u nichž bychom to nečekali.

Obyvatelé našich střev vytváří hormony a neurotransmitery, jež se poté podílí na emoční rovnováze organismu, dokonce jsou schopní vypnout či zapnout některé geny a skrze bloudivý nerv vysílat informace do mozku.

Chronický stres naruší váš mikrobiom

Podle výzkumů posledních několika měsíců se ukazuje, že chronický stres, nevhodná strava a nedostatek pohybu výraznou měrou přispívají k narušení rovnováhy našeho mikrobiomu. Ten si můžete narušit i nevratně, například neuváženou léčbou antibiotiky nebo rozvojem neléčeného zánětu.

Zanedbávaným faktem je, že základ mikrobiomu se tvoří již v dětství a právě tehdy lze složení střev nenávratně poškodit traumatem či nevhodným přístupem tak, že si sám už nepomůže. Proces obnovy je totiž velmi zdlouhavý, někdy až nemožný.

Transplantace obsahu střev

Proto se v poslední době zavedl nový způsob léčby některých chorob, kterým je transplantace fekální mikrobioty ze zažívacího ústrojí zdravého jedince do střev nemocného. Možná si říkáte, že je to nechutné. Ale tento proces má neuvěřitelné výsledky a umožňuje vyléčit infekce a záněty, na něž už nic jiného nezabíralo.

Jak si vypěstovat přirozeně odolný mikrobiom?

Kvalitní a funkční mikrobiom se postará a snadnější hubnutí, zvýšení obranyschopnosti organismu, o zlepšení psychického stavu, dokonce i o zmírnění alergií a zlepšení imunity. Ale vypěstování podpůrného mikrobiomu zabere nějaký čas.

Především je potřeba nepřehánět to s hygienou, což neznamená, že byste se neměli mýt, ale například dezinfekce doma opravdu nutná není. Občasná práce na zahrádce, při níž se nám na ruce dostanou další kolonie mikroorganismů, či pouhý pobyt v přírodě, mohou mikrobiom také posílit.

Strava je klíčová

A samozřejmě klíčová je strava. Jednoduché cukry jsou doslova zabijáky přátelských střevních bakterií. Neprospívají jim ani antibiotika či alkohol.

Pozor si dejte i na nasycené mastné kyseliny, ty jsou převážně v živočišných tucích. Naopak nenasycené mastné kyseliny nacházející se v rostlinných tucích působí příznivě.

Tu správnou střevní mikroflóru také podporují takzvané probiotické potraviny, jako například zakysané mléčné výrobky, kvašené zelí a zelenina obecně, ovoce, ořechy, semena a potraviny obsahující velké množství vlákniny, která je sice nestravitelná pro člověka, ale bakterie se jí živí.

Navíc existuje skupina potravin, které se označují jako prebiotické. Ty nejen, že podporují střevní mikroflóru, ale jsou schopny bakterie nakrmit, což je zvláště důležité.  Hladové bakterie totiž začnou požírat střevní stěnu, která se poté stane pórovitou, a škodliviny se snadněji dostanou do krevního oběhu.

Předcházet tomu můžeme častější konzumací chřestu, pórku, česneku a brukvovité zeleniny, například ředkví.  

Tip: Pokud se o střevním mikrobiomu toužíte dozvědět víc, přečtěte si knihu Druhý mozek od Emerana Mayera.

Ohodnoťte článek