Vybavení dětského pokoje
Když rodiče čekají prvního potomka, musí pro něj samozřejmě připravit určitý obytný prostor. V ideálním případě je to vlastní pokoj, v případě malého bytu však stačí i kout v obýváku či jiné místnosti v bytě. Pojďme se spolu podívat, co by v takovém pokojíčku nemělo chybět.
Samozřejmou a nejnutnější výbavou každého miminka je postýlka. Jednotlivé tyčky od sebe musí být vzdáleny tak, aby v žádném případě mezi nimi nemohlo dítě prostrčit hlavičku. Na to ale naštěstí výrobci myslí, takže pokud rodiče kupují dětskou postýlku, toto mohou pustit z hlavy. Toto doporučení se týká spíše tatínků či dědečků, kteří chtějí postýlku vyrobit sami. Do postýlky automaticky patří matrace, která by měla sahat až k samým krajům postýlky – musí prostě přesně do postýlky padnout.
Novorozenec a malý kojenec ale většinou spává v postýlce s rodiči v ložnici, postýlka se do dětského pokojíčku přesouvá až po uvážení rodičů – mohlo by to být někdy kolem 12 měsíců věku dítěte.
Dalším kusem nábytku, který je nezbytný, je přebalovací pult. Měl by být uzpůsoben tak, aby maminka (která se o miminko stará většinu času) u něj stála vzpřímeně a nemusela ohýbat záda. Ani opačný případ – tedy příliš vysoký pult – není ideální. Přebalovací pult by měl tedy přesně odpovídat výšce postavy maminky. Přebalovacích pultů je na trhu veliká spousta, ale neměl by u něj chybět úložný prostor na plenky, aby je měla maminka neustále při ruce. Na různé doplňky, jako třeba mastičky, nůžtičky na nehty, hřebeny, vatové tyčinky, teploměr apod., je praktický kapsář, který je umístěn přímo nad přebalovacím pultem. Vše je hned při ruce a není nutný další kus nábytku.
Děti musí mít někde uložené oblečení. Zde samozřejmě záleží na rodičích, zda zvolí jednu velikou nebo několik malých skříní, případně obojí. Rozvržení jednotlivých skříněk závisí na vkusu rodičů a praktických možnostech toho daného pokoje.
Malé miminko by mělo být, pokud bdí, co nejčastěji na zemi. Zde se velice hodí čtvercové pěnové puzzle různých velikostí, které jsou různobarevné a mají rozmanité obrazce (když je dítě starší, může si s nimi hrát). Puzzle jsou měkké, teplé a příjemné na dotek. Miminko na nich může ležet, později i lézt, sedat si. Pro miminko přibližně od šesti týdnů je vhodnou hračkou hrazdička, na které jsou zavěšené hračky různých tvarů, barev i materiálů. Při osahávání tak miminko poznává různé předměty.
Pokud už se miminko trochu pohybuje, je dobré pořídit mu ohrádku. Měla by být co největší, aby dítě mělo volnost pohybu a aby se necítilo stísněně. V nouzi je toto možné řešit postýlkou, ale ta by měla být opravdu jen na spaní. Ohrádka je vhodná tehdy, když maminka potřebuje nutně udělat něco mimo dětský pokoj či obývák (podle toho, kde je ohrádka umístěna) a nemůže dítěti věnovat 100%-ní pozornost. Hodí se také tehdy, když má miminko staršího sourozence, který by mu v nestřeženém okamžiku mohlo ublížit. Zde se jedná o malý věkový rozdíl, starší děti už jsou samozřejmě rozumné.
Co by v dětském, ale i v každém jiném pokoji nemělo chybět, jsou kryty na elektrické zásuvky. Opravdu každá zásuvka by měla být zaslepená, i taková, o které bychom nikdy neřekli, že ji dítě může objevit. Toto se týká samozřejmě už pohybujících se dětí. Dalším opatřením by mohly být chrániče rohů. Dají se koupit v prodejnách s dětským nábytkem, ale mohou se také vyrobit obyčejně tak, že se malé plastové balónky na jednom místě naříznou, nasadí na rohy a dobře přilepí lepící páskou.
S přibývajícím věkem dítěte se samozřejmě mění nároky na vybavení jeho pokoje. S tím, jak dítě roste, se jeho postýlka vymění za klasickou velkou postel, s ukončením používání plen zmizí přebalovací pult, časem přibude stolek se židlí na malování a jinou tvořivou činnost, u školáků je samozřejmostí psací stůl se šuplíky. Každá etapa vývoje dítěte se projeví na vybavení dětského pokojíčku a maminky si možná někdy s troškou lítosti v souvislosti s provedenou změnou v dětském pokoji uvědomí, jak jim to miminko rychle roste…:-)