Jak léčit alergii?
Alespoň nějakým typem alergie trpí v Česku skoro každý třetí člověk. Také celé jaro prosmrkáte? Nemusíte!
Najít dnes člověka, který by netrpěl žádnou alergií, je skoro stejné jako hledat jehlu v kupce sena. Trápí děti i dospělé. Na celém světě žije celá jedna miliarda alergiků, kteří posmrkávají, škrábou si svoje vyrážky, těžko se jim dýchá nebo mají třeba problémy s trávením.
Podobné obtíže totiž obvykle souvisí právě s alergiemi. Možná si myslíte, že pokud jste dětství a dospívání zvládli v pohodě, už vám nic nehrozí. Bohužel je to omyl.
Alergické onemocnění se skutečně může projevit až v dospělém věku, a to i u těch lidí, kteří nikdy v minulosti žádné obtíže neměli.
Aby toho nebylo málo, alergie může také na pár let „usnout" a zcela zmizet, aby se po čase znovu vrátila. Navíc se dokáže stěhovat - u někoho, kdo v dětství trpěl atopickým ekzémem se v dospělosti objeví alergická rýma nebo astma. V klidu tedy nemůže být skoro nikdo.
Jaké alergie nás trápí?
Jen v Česku žije asi 2,5 milionu alergiků. Od šedesátých let dvacátého století pozorují alergologové prudký nárůst pacientů, dnes zhruba trojnásobný. Od té doby se změnily i samotné alergie. Zatímco v minulosti byly hlavními alergeny pyly a venkovní plísně, dnes se lidé potýkají hlavně s „domácími" alergeny v podobě srsti zvířecích mazlíčků nebo roztočů.
Už dávno neplatí, že by alergická sezóna byla hlavně na jaře nebo v létě, kdy kvetou rostliny a stromy. Dnešní alergici si od svých problémů neodpočinou ani v zimě. Zdravotní obtíže je bohužel trápí celoročně.
Je rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí?
„Alergickou novinkou" jsou také potravinové alergie na kdysi vzácné potraviny jako exotické ovoce nebo mořské plody. Častými potížisty jsou nejen citrusy, ale i ananas, mango, kiwi nebo třeba krevety. Alergenem může být dokonce i banán nebo jablko. Může se jím stát prakticky cokoli.
Existují lidé s alergií na mrkev, chřest, brambory nebo rýži. Automaticky to ale neznamená, že vlastní konzumace těchto potravin vyvolává přímo alergii, protože opravdová potravinová alergie je naštěstí poměrně vzácná, trpí jí asi 2,5 % populace.
Mnohem častější je tzv. potravinová intolerance, což je nezvyklá reakce těla na určité potraviny. V nějaké formě jí podle odborníků trpí až polovina lidí. Na rozdíl od potravinové alergie se obtíže neprojeví hned, ale až po několika dnech nebo dokonce týdnech.
Navíc s potravinovou intolerancí nejsou spojené konkrétní zdravotní problémy. Někteří lidé mohou například trpět nesnesitelnými bolestmi hlavy, zatímco jiní trpí nadýmáním, migrénou, častou únavou nebo mají kožní či respirační potíže.
Stačí absolvovat jednoduchý test a hned máte jasno, co vás trápí a zda jste opravdu alergik.
Mnoho lidí trpí těmito obtížemi, aniž by znali jejich skutečnou příčinu. Zjistit, co přesně způsobuje vaše problémy, je snadné. Příčinu odhalí test potravinové intolerance, ke kterému stačí odběr krve. V laboratoři zjistí, jaké potraviny jsou pro vás nevhodné, a vy dostanete jejich seznam. Pak je dobré vynechat je nejméně na tři měsíce z jídelníčku. Už během tohoto období byste se měli cítit lépe.
Lékařské vyšetření na alergii
Možná jen tak posmrkáváte, trápí vás pocit ucpaného nosu nebo dušnost a říkáte si, že to přejde. Možná. Ale také je dost pravděpodobné, že jde o příznaky alergie. V takovém případě je vhodné navštívit svého praktického lékaře, který vás s největší pravděpodobností pošle do odborných rukou alergologa.
Připravte se, že se oba budou zajímat o to, jak často máte potíže, jestli se už nějaká alergie objevila u někoho z rodiny, nebo zda užíváte nějaké léky. Poté vás odešlou na kožní testy a také odběr krve, který odhalí, které konkrétní alergeny vám opravdu vadí a způsobují vaše potíže.
Jak léčit alergii?
Alergie ani astma se sice nedají úplně vyléčit, ale dají se rozhodně zmírnit a snížit jejich projevy na minimum. Při správné diagnóze a následné léčbě můžete i s alergií vést úplně normální život.
Včas léčené astma lze ve většině případů zklidnit natolik, že se příznaky vůbec nevyskytují nebo jsou jen naprosto minimální. Totéž platí i u alergické rýmy, ekzému i ostatních projevů alergie.
K léčbě se přistupuje vždy individuálně, takže rozhodně nedávejte na rady kamarádek či známých.
Záleží i na tom, jak moc vás alergie obtěžuje, jestli máte problémy trvale nebo jen část roku a podobně. Podle druhu alergie je také vhodné upravit životní styl.
Pokud vám vadí pyly, je vhodné v době kvetení stromů a trav nevětrat, když je sucho, a poté, co se s nimi setkáte venku, si umýt obličej a vlasy.
Koncentraci domácích alergenů v podobě roztočů můžete snížit častým vytíráním, praním ložního prádla a snížením teploty v ložnici. Naopak rizikové pro vás mohou být koberce a různé čalouněné povrchy.
Prokázaná alergie nebo astma ještě neznamenají, že se musíte zbavit svého domácího mazlíčka. Problém by byl pouze v případě, že máte potvrzenou alergii právě na jeho srst, peří nebo sliny.
Největší mýty o alergiích
"…z alergie se dá vyrůst"
Projevy alergie skutečně mohou odeznít i na několik let, ale také se mohou vrátit nebo změnit na jinou.
"…všechno je v hlavě"
Vznik alergií souvisí s životním stylem. Stres a vypjaté situace mohou alergické projevy zhoršit, ale nikdy nejsou příčinou vzniku alergií.
"…vyšetření je zbytečné"
Testy u alergologa pomohou odhalit skutečnou příčinu obtíží. Většina alergiků reaguje na konkrétní podněty, kterým se stačí vyhýbat, např. nejíst ořechy
"…vyléčím se sám"
Dispozice k rozvoji alergie jsou vrozené a nedají se změnit. To, co ovlivnit můžete, je kontakt s alergeny. Důležité je také nekouřit, protože kouření negativně ovlivňuje projevy alergií.