Sladit nebo nesladit? Měla by vás škodlivost cukru odradit?
Dříve než sáhnete po cukru, dobře si rozmyslete. Škodí či neškodí? A máme se ho bát?
- Jeden pozitivní účinek cukru neodpářete: pro vaše tělo je nejdůležitějším zdrojem energie.
- Bez něj byste totiž po náročné fyzické aktivit úplně zkolabovali.
- Na druhou stranu může být i nebezpečný: Je návykový. Lehce propadnete závislosti, která se projevuje klasickými abstinenčními příznaky.
- O tom, že se velké dávky cukru časem projeví i na postavě, ani nemluvě.
Faktem je, že aby lidské tělo, a především mozek, fungovalo, potřebuje denně nejméně 150-200g cukrů (sacharidů, glycidů, uhlohydrátů).
Ovšem kde všude cukr je, si často ani neuvědomujeme.
Každý den narazíme na bezpočet příležitostí, kde hraje cukr jednu z hlavních rolí. Od ranní oslazené kávy přes dopolední zákusek, oběd v podobě hamburgeru či těstovin se sladkokyselou omáčkou, ovoce ke svačině až po večerní míchaný koktejl.
Např. jedna kobliha obsahuje cca 25 g sacharidů. Na nepřiměřený přísun energie pak organismus reaguje zubními kazy, sníženou imunitou a přibýváním na váze.
Dá se toto „bílé zlato" elegantně nahradit, a má smysl radikálně redukovat jeho objem?
Kde všude najdete cukr?
I když cukr ve složení výrobku na obalu nenajdete, nemusí to ještě znamenat, že tam opravdu není. Jednoduchý sacharid se totiž může schovávat třeba pod položkou:
- kukuřičný sirup,
- dextróza (hroznový cukr),
- maltóza (sladový cukr)
- nebo ovocný koncentrát.
Proto se s ním můžete setkat i v takových výrobcích, které se bonbonům, zákuskům a dortům vůbec nepodobají.
Skrývá se:
- v kečupu,
- barbecue omáčce,
- pečivu,
- bramborových lupíncích
- či salátových dresincích.
A protože ho z velké části konzumujeme nevědomě, vědci se ho nebáli nazvat jedem. Mají pro to důkazy.
Aktuální analýzy naznačují, že například fruktóza může způsobit ztučnění jater a řadu dalších chronických onemocnění. Nadměrná konzumace cukru může naprosto změnit metabolismus, zvýšit krevní tlak nebo změnit fungování hormonů.
Vedlejší účinky se až příliš podobají těm, které doprovázejí holdování alkoholu. Zní to děsivě, ale ještě nepanikařte! Záleží hlavně na tom, kolik ho sníme.
„Malé množství cukru nevadí, ale velké dávky organismus postupně zabíjejí",
hlásá studie publikovaná letos v odborném časopisu Nature.
Náhražky cukru
Nejznámější a nejčastěji užívanou alternativou rafinovaného cukru jsou umělá sladidla, například aspartam, sacharin nebo cyklamát.
Jejich nespornou výhodou je nízký obsah kalorií.
Umělá sladidla se objevují v nízkokalorických nápojích a potravinách. Díky nim se snižuje příjem energie v potravě.
Přestože se o jejich zdravotní nezávadnosti a vlivech na organismus stále vedou spory, nezávadnost aspartamu a dalších zmíněných sladidel potvrdil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
Zdravé sladidlo
Jak zdravým způsobem bojovat s nadměrným příjmem energie z cukrů, ukazuje poslední novinka z oblasti sladidel: stevia rebaudiana.
Lístky této subtropické rostlinky mají díky obsahu látek zvaných steviozidy vysokou sladivost a nulový obsah kalorií.
Stévii si navíc můžete pěstovat i doma, pokud jí dopřejete dostatek světla, tepla a vlhka.
Čerstvé, sušené nebo zmražené lístky rostlinky obsahují kromě sladkých steviozidů vysoké množství vitaminů, minerálních látek a antioxidantů. Extrakt ze stévie je tepelně stabilní, proto se dá použít také při pečení.
Zažeňte chuť na sladké
Jistě si říkáte, že chuť čokoládu nebo bonbon nic nenahradí.
Ale už jen samotný nával chuti na sladké něco znamená! Třeba to, že jste přes den málo jedli, jste psychicky či fyzicky vyčerpaní nebo že je váš jídelníček nutričně nevyrovnaný.
Odborníci na výživu se shodují: jakmile začnete přijímat vyvážený poměr jednotlivých živin a svému tělu dopřejete dostatek pohybu, chuť na sladké sama zmizí. Tělo už nebude lačnit po cukru, přitom se mu bude dostávat sacharidů ve zdravé míře. Bonusem bude snížení váhy. To zní lákavě, ne?
Co byste ještě měli vědět o sladidlech a rafinovaném cukru
- Nemůžeme bez něj žít: Dokáže potlačit stres, úzkosti, i negativní emoce a navodit pocit slasti. Jsme geneticky naprogramováni tak, aby nám chutnala sladká jídla (sladké je i mateřské mléko). Pokud tělu navyklému na cukr dávku nedopřejete, „odmění" se abstinenčními příznaky: nervozitou, depresí či nepřiměřenými reakcemi.
- Dává se do polotovarů, protože prodlužuje jejich trvanlivost. Vyskytuje se třeba ve slazených nápojích, ovocných nektarech, kečupech či chlebu, dokonce i ve slaných pochutinách nebo nízkokalorických jogurtech.
- Má řadu podob: třtinový cukr, sacharóza, dextróza, fruktóza, maltóza, javorový sirup či ovocný koncentrát jsou také cukry se stejným dopadem na organismus.
- Může podpořit rychlejší stárnutí pleti: Kvůli procesu zvanému glykace, který probíhá v těle ihned po konzumaci cukru, dochází k poškození struktury kůže a urychluje se stárnutí pleti. Molekuly sacharidu nejvíce ohrožují elastická vlákna kůže a kolagen v kloubech.