Přechod z kojenecké na batolecí stravu
Tento přechod probíhá v každé rodině jinak. V podstatě je tím myšlen přechod z důkladně mixované stravy na stravu s kousky a také postupné zařazení „zakázaných“ potravin pro kojence. Zpočátku kojenci stravu důkladně mixujeme, později ji můžeme pouze rozmačkat vidličkou a nakonec přejdeme na jemné krájení či sekání potravin.
Pokud je dítě naprosto zdravé a nepředpokládá se u něj alergická reakce na potraviny, může se vlastně začít s potravinami, které se obecně zapovídají do 1 roku věku dítěte , už o něco dříve, tedy někdy kolem 10 měsíců. Obvykle to tak v praxi bývá a není na tom nic špatného. Jen musíme dávat pozor, aby daná potravina dítěti spíše neublížila, než prospěla.
Čeho bychom se ale měli držet důsledně, je úplné vyloučení soli, a to co nejdéle, tedy i po ukončeném prvním roce života dítěte. Sůl zatěžuje ještě zcela nezralé ledviny dětí, proto bychom tuto radu neměli brát na lehkou váhu. Stejně tak uzeniny bychom malým dětem neměli podávat vůbec, mají na to času dost. Do jednoho roku by dítě nemělo poznat chuť uzeniny vůbec, později pouze výjimečně. Libová drůbeží šunka už ale pro děti od jednoho roku do jídelníčku zařazena být může.
Nejčastější potravinou, kterou děti obvykle dostávají už před ukončeným prvním rokem, jsou například rajčata nebo papriky. Pokud dítěti chutnají a dobře je snáší, nabízejte mu je. Ať už v syrovém stavu nebo vařené. Dalším druhem zeleniny, který můžeme dát opatrně dítěti ochutnat, je celer. Nejlépe se vyjímá v zeleninové nebo maso-zeleninové polévce. Celer dodá polévce nejen výbornou chuť, ale je zdrojem mnoha cenných látek. Můžeme používat jak klasický bulvový, tak také celer řapíkatý. Z ovoce bychom mohli 10-12 měsíčnímu kojenci zkusit dát jahody, ale citrusové plody opravdu až o něco později.
Co se týče lepku, zde se názory pediatrů značně rozcházejí. Někteří doporučují potraviny s lepkem po ukončeném 6. měsíci, ti opatrnější radí počkat na 8. měsíc, někteří dokonce doporučují lepek až po 1. roce života dítěte.
Dalším druhem potravin jsou mléčné výrobky. Od ukončeného 6. měsíce věku dítěte je možno podávat bílé jogurty, přírodní málo slané sýry. S příliš slanými sýry raději počkejte až po prvních narozeninách, plísňové či zrající sýry raději dětem nabídněte až někdy po 3. roce; čím později, tím lépe. Nejrizikovější z pohledu potravinové nákazy jsou sýry vyrobené z nepasterizovaného mléka. Hodně diskutovanou skupinu tvoří sýry tavené. Jsou chutné a pokud je děti ochutnají, nechtějí se jich vzdát. Obsahují ale různé tavící soli a je otázkou, zda jsou pro tak malé děti, jako jsou kojenci a batolata, vhodné.
Ještě se zmíníme o cukru. Bylo by dobré kojencům do 12 měsíců jídla nepřislazovat vůbec. Ale pokud už nějaký cukr při dochucení například ovocných kaší použijete, měl by to být spíše hroznový či ovocný cukr. Umělá sladidla jsou pro batolata, natož pro kojence, naprosto nevhodná. Jsou to vlastně chemické přísady, mezi tzv. Éčky patří do nejškodlivější skupiny.