Co nám tělo prozrazuje, když máme na něco chuť?
Mám si to dát? Nemám si to dát? Otázka to není jen tak ledajaká. Mnoho z nás si ji pokládá často a přemýšlíme nad tím, zda si na dané potravině můžeme pochutnat. Četnost podobných otázek stoupá úměrně s tím, jak lidská populace nabývá na váze a spousta odborníků neustále přemýšlí nad tím, proč tomu tak je a snaží se najít možná řešení.
Z tohoto důvodu apelují na zdravou výživu. Nátlak zvenčí potom působí na přemýšlení jedince o tom, co jí a co daná potravina obsahuje za živiny. Nikdo však již svoje úvahy nedotáhne do konce a jednotlivé látky zavrhuje s tím, že jsou nezdravé a mnohdy škodlivé. Musí to tak být vždy? Musí nám nutně tuky a cukry škodit?
Tyto otázky si již nikdo z nás dále nepromýšlí a ze svého jídelníčku postupně vyškrtává potraviny, jež domněle nezdravé látky obsahuje. Neustálé přemýšlení, vyškrtávání a nahrazování položek v jídelníčku člověka i jeho organismus stresuje. Problém tedy není v látkách, ale v neustálém nátlaku vyvolávajícím stres.
Neomezujte své chutě
Každý člověk má ve svém životě často na něco chuť, ať už je to kostička čokolády nebo kousek propečeného masa. Pomocí toho, že nám tělo našeptává, že má na něco chuť, můžeme odhadnout, že mu chybí nějaké látky, jež jsou obsaženy v dané potravině. Dostáváme tedy od něj jedinečnou zpětnou vazbu vypovídající o nevyvážené stravě.
Při jídle bychom se neměli nijak omezovat. V jídelníčku bychom měli mít obsaženy potraviny bohaté na všechny živiny, a to zejména na bílkoviny, komplexní sacharidy, vlákninu, nenasycené mastné kyseliny a vitamíny. První tři zmíněné látky do sebe můžeme nejvhodněji společně s vitamíny dostat konzumací zeleniny a ovoce. Neomezíte tak svou chuť, doplníte potřebnou energii a živiny a bonusem vám bude pocit sytosti. Nebudete tak mít sklon k přejídání.
Vyhýbejte se potravinám s vysokým glykemickým indexem
Čím větší hodnota glykemického indexu je, tím je potravina agresivnější a tělo má problémy s jejím strávením. Trávení trvá krátkou dobu a tělo má pocit, že vůbec nedostalo žádné živiny potřebné ke svému správnému fungování. Z tohoto důvodu si pak říká o další příděl energie.
V tomto případě dostáváme často chuť na nějakou sladkost a dostáváme se tím pádem do začarovaného kruhu. Tento začarovaný kruh nejlépe překonáme, pokud si dáme potravinu, jež se skládá z jednoduchých cukrů. Na obalu takovéto potraviny najdeme hodnotu glykemického indexu 100.
Pokud se potravinám s vysokým glykemickým indexem obloukem vyhneme, budeme mít méně často hlad a nebude nás honit mlsná. Z toho vyplývá, že budeme-li konzumovat potraviny s hodnotou kolem 100, budeme se cítit mnohem déle nasyceni a budeme jíst jen tehdy, když budeme mít skutečně hlad. Ne ve chvíli, kdy budeme mít chuť na něco dobrého.
Závěrem
Než si koupíme nějakou potravinu, měli bychom si pečlivě pročíst etiketu. Zde zjistíme obsah jednotlivých živin, ale také glykemický index, jenž hodně vypovídá o tom, zda si jídlo můžeme s klidným svědomím dát či nikoliv. Pokud nastane čas, kdy vás bude honit mlsná, dejte si ovocný nebo zeleninový salát, věřte tomu, že je to nejefektivnější a nejzdravější způsob, jak tento problém vyřešit.