Na co všechno máte nárok u praktického lékaře?
Zdravotnictví v ČR se neustále potýká s celou řadou problémů – některé vznikají nově, o jiných víme už dlouho. Jedním z těchto problémů je i to, že v ČR chodí na pravidelné preventivní prohlídky hrazené ze zdravotního pojištění méně než 1/3 populace.
Během pandemie Covid-19 se toto číslo ještě snížilo. Nyní počet preventivních prohlídek pomalu narůstá, ale určitě se ani zdaleka nepohybujeme tam, kde bychom potřebovali.
Důležitost prevence obecně a absolvování preventivních prohlídek přitom stále stoupá. Díky prevenci můžeme předejít vzniku celé řady nemocí a při preventivních prohlídkách můžeme odhalit některé skryté nemoci v počátečních stadiích, kdy ještě nemají žádné příznaky (typicky vysoký krevní tlak, hypercholesterolemie, diabetes a další).
Čím dříve se nemoc podaří diagnostikovat, tím dříve můžeme zahájit účinnou léčbu a snížit riziko pozdějších zdravotních komplikací a nevratného poškození zdraví pacientů.
Zcela nepochybně hraje roli i ekonomický aspekt – včasné odhalení nemoci bezesporu finančně zatíží zdravotnictví méně než nákladná léčba komplikací a pozdních stadií nemoci.
Na jaké preventivní prohlídky a na ně navazující screeningové programy máme tedy nárok? Světem prevence v ČR nás provedl MUDr. Adam Gardelka, praktický lékař z nově vznikající ordinace G&G Medical na Barrandově, Praha 5.Preventivní prohlídky a screeningové programy přehledně
V dospělosti bychom měli chodit na preventivní prohlídku k:
- praktickému lékaři (1x za 2 roky),
- zubnímu lékaři (1x za rok)
- a ženy ke gynekologovi (1x za rok).
Součástí prevence jsou i screeningové programy k včasnému odhalení zhoubných nádorů.
U nás fungují celkem 4:
- screening karcinomu prsu,
- děložního hrdla,
- karcinomu tlustého střeva
- a konečníku a karcinomu plic (ten běží jako pilotní projekt nově od roku 2022).
V následujících odstavcích se podrobněji podíváme na to, co obnáší preventivní prohlídka u praktického lékaře a jednotlivé screeningy.
Praktický lékař a prevence
Centrální roli v péči o zdraví a v prevenci má praktický lékař, který by měl mít komplexní přehled o zdravotním stavu pacienta – měl by znát jeho anamnézu, event. zdravotní obtíže, specialisty, které pacient navštěvuje, léky, které pacient užívá a celou řadu dalších informací.
Jak již bylo zmíněno výše, na preventivní prohlídku k praktickému lékaři bychom měli zajít každé 2 roky.
Při prohlídce lékař:
- zkontroluje anamnézu,
- platnost očkování,
- provede důkladné fyzikální vyšetření,
- změří krevní tlak a tepovou frekvenci,
- zkontroluje zrak a sluch,
- stav kůže,
- a vždy orientačně vyšetří moč.
- Od 40 let se každé 4 roky provádí EKG vyšetření.
Praktický lékař by měl pacienta také informovat a edukovat o možnosti samovyšetřování (např. prsou, varlat, kůže) i to je důležitá součást prevence.
Při zdravotních obtížích by měl lékař pacienta individuálně dovyšetřit (dle uvážení laboratorní odběry, zobrazovací metody a další specializovaná vyšetření) a snažit se identifikovat příčinu.
Co se týká odběrů krve v rámci preventivní prohlídky, záleží na věku pacienta a jeho zdravotním stavu. U jinak zdravých pacientů se z krve vyšetřuje v přesně daných intervalech hladina cukru (v 18 letech, ve 30 letech a od 40 let každé 2 roky) a cholesterolu a dalších tuků (v 18, ve 30, 40, 50 a v 60 letech).
U rizikových pacientů se z krve vyšetřuje funkce ledvin od 50 let vždy 1x za 4 roky.
Screeningové programy v ČR
Praktický lékař má dále v rukou onkologickou prevenci a měl by mít informace o zapojení pacienta do screeningových programů.
Od 50 let je možné se zapojit do screeningu kolorektálního karcinomu. ČR má jeden z nejvyšších výskytů tohoto nádoru na světě, prevence je zde tedy obzvlášť důležitá.
Součástí programu je vyšetřování tzv. TOKS (test okultního krvácení do stolice), které se provádí v pravidelných intervalech – od 50 let 1x ročně, od 55 let 1x za 2 roky. Při pozitivitě tohoto vyšetření lékař pacienta odešle na diagnostickou koloskopii, což je jeden z typů vyšetření tlustého střeva, které slouží k odhalení příčiny okultního krvácení.
Je také možné absolvovat screeningovou koloskopii, a to v intervalu 1x za 10 let (poté se již neprovádí pravidelná vyšetření TOKS).
V roce 2022 byl spuštěn pilotní projekt screeningu karcinomu plic, který slouží k diagnostice časných stadií karcinomu plic u rizikových pacientů. Týká se silných kuřáků ve věku 55-75 let s více než 20 balíčkoroky – tzn. že kouřili nebo kouří krabičku cigaret denně po dobu 20 let.
Tyto osoby by měli vytipovat praktičtí lékaři a v případě zájmu pacienta odeslat na plicní vyšetření. Plicní lékař poté vyšetří funkci plic a provede nízkodávkové screeningové CT plic.
V rámci pravidelných každoročních prohlídek u gynekologa se provádí screening karcinomu děložního čípku – vyšetření děložního hrdla kolposkopem a stěr buněk z děložního hrdla a jejich vyšetření pod mikroskopem.
Od 45 let mají ženy jednou za 2 roky nárok na provedení mamografického vyšetření prsou, které slouží k odhalení karcinomu prsu, což je nejčastější zhoubný nádor žen. Žádanku na toto vyšetření může kromě gynekologa vydat i praktický lékař.