X

Hyperaktivní dítě

2 min čtení

Hyperaktivní dítě

I po třetím roce života zůstávají některé děti neklidné a nesoustředěné, jsou temperamentnější než ostatní, mají značnou potřebu se pohybovat, u ničeho nevydrží a ani chvíli neposedí. Jsou totiž hyperaktivní.

Projevy hyperaktivity u dětí

Jak se hyperaktivita projevuje? Některé děti starší tří let často stále zůstávají v zajetí vnitřního neklidu, který je spojen s nadměrnou pohybovou aktivitou, která je většinou neúčelná. Hyperaktivní dítě ji ovšem neumí tlumit, a to ani v těch situacích, ve kterých je to již krajně nevodné. Často je také velmi nesoustředěné i v činnostech, do kterých se samo pustilo a od kterých jej dokážou snadno odtrhnout i sebemenší podněty.

Rodič může opakovaně zažívat situace, kdy jej hyperaktivní dítě neposlouchá, i když hovoří přímo na něj. Hyperaktivita se dále projevuje impulzivností dítěte, které – takřka za každé situace – dříve jedná a pak teprve přemýšlí.

Neshody v rodině

Těchto projevů hyperaktivity si většinou všimnou již sami rodiče. Často tím bývají velmi znepokojení a nevědí si rady, jak se svým neklidným dítětem jednat a jak se k němu chovat, protože na něj běžné výchovné metody fungují pouze krátce, nebo dokonce vůbec. Otec a matka tak můžou dospět i do situace, kdy se začnou ohledně výchovy hyperaktivního dítěte hádat a často si vytýkají, že za „špatnou“ výchovu jejich dítěte může právě ten druhý z nich.

Odborná pomoc

Jestliže jsou výše uvedené projevy delšího rázu, rodiče by měli určitě zajít za svým dětským lékařem, který by jim měl poradit, jakým způsobem by měli dále při výchově svého dítěte postupovat. Toto chování dítěte, které má příčinu nejčastěji v pozměněné mozkové aktivitě, bylo dříve označováno jako lehká mozková disfunkce. Dnes jej lékaři označují jako poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou, tedy syndrom ADHD.

Výchovné přístupy vhodné pro hyperaktivní děti

Hyperaktivní dítě bývá zpravidla ve školce i škole vnímáno jako rušivý element, a to především mezi svými vrstevníky. Ať už navštěvuje běžnou, nebo speciální školu, rodiče by s učiteli a učitelkami měli rozhodně o potížích svého dítěte otevřeně mluvit a navíc by jim měli i zprostředkovat výsledky vyšetření a doporučení lékařů nebo pedagogické-psychologické poradny, kam jejich hyperaktivní dítě dochází na terapie.

Rodiče a učitelé by si měli také uvědomit, že hyperaktivní děti se nechovají takto problematicky schválně. Proto je namístě obrnit se trpělivostíbýt pro dítě oporou a volit fungující a zklidňující přístupy, které vycházejí právě z rad lékařů nebo pedagogicko-psychologické poradny.

Rodiče, kteří mají hyperaktivní dítě, by měli:

  • vytvořit klidné rodinné prostředí. A pokud možno nebýt nervózní, protože nervozita rodičů se přenáší na dítě a jen jeho chování zhoršuje.
  • vytyčit dítěti jasný a přehledný režim dne. Bude tak přesně vědět, co za činnost bude následovat.
  • být důslední v dodržování určitých základních pravidel (a to všemi členy rodiny). Dítě je tak schopno postupem doby poznat, kdy tato pravidla nedodržuje.
  • rozhodně nenutit dítě, aby se dlouhodobě soustředilo. Ideální je spíš střídat dobu soustředění s dobou uvolnění se.
  • dítě umět pochválit a ocenit. Důležité je zaměřit se na kladné stránky jeho osobnosti a vyhnout se přehnané kritice.