Opožděný vývoj řeči
O opožděném vývoji řeči mluvíme tehdy, jestliže dítě ani po třetím roce života nemluví, nejeví zájem o kontakt prostřednictvím mluvení nebo používá pouze několik slov. Právě takové dítě již patří do odborné péče.
Různá závažnost poruchy
Kolem třetího roku života by se již dítě za běžných okolností mělo domluvit či vyjádřit svá přání. V případě opožděného vývoje řeči bývá zpravidla závažnost této poruchy různorodá. Zatímco některé děti nemluví vůbec, vystačí si s gesty a několika přírodními zvuky, jiné mají pouze omezenou slovní zásobu a zároveň jim nikdo, samozřejmě kromě jejich mámy, nerozumí.
Některé děti starší tří let se snaží mluvit v kratších větách, ovšem ty jsou gramaticky chybné. Děti s opožděným vývojem řeči totiž v tomto případě velmi často používají špatné pádové koncovky jmen a také špatné tvary sloves. Při svém projevu nedokážou navíc dodržet ani správný slovosled.
Porucha výslovnosti
Opožděný vývoj řeči s sebou kromě jiného přináší také poruchu výslovnosti. Právě špatná výslovnost spolu s opožděným vývojem řeči velice zhoršuje výslednou srozumitelnost mluveného projevu dítěte.
Má-li dítě kolem tří let, je podle lékařů ovšem zbytečné, zatím jeho výslovnost cíleně řešit. Podle nich má totiž tříleté dítě právo na to neumět ještě většinu hlásek – CSZ, ČŠŽ, LRŘ, anebo měkčení.
Možné příčiny opoždění
Snad nejčastější příčinou opoždění řeči u dítěte je nedostatek mluvního kontaktu. V tomto případě je to dáno tím, že rodiče se dítěti málo věnují – tj. málo s ním mluví, málo si s ním hrají a málo mu čtou –, a mnohdy je dokonce toto dítě dlouhou dobu odkázáno samo na sebe.
Logopedové dále také hledají nejrůznější situace ve výchově, které by mohly právě vývoj řeči u dítěte blokovat. Ať už jde o nadměrné sledování televize nebo videa, přetížení vlivem dvoj- a vícejazyčnosti nebo o autoritativní styl výchovy, který u dítěte způsobuje stres a strach ze selhání.
Rodiče by si dále podle logopedů měli uvědomit, že tlak na řeč dítěte (Řekni, opakuj po mně atd.), neustálé opravování jeho řeči nebo smích dospělých při pokusech o řeč totiž často u dítěte likvidují jeho zájem o mluvení.
Dalšími příčinami opoždění řeči u dětí jsou poruchy typu ADD a ADHD, tedy poruchy pozornosti, dysgnozie, dyspraxie či citová nevyrovnanost. Velkou roli hraje i dědičnost a také celkový průběh těhotenství a porodu, od čehož se odvíjí především zralost nervové soustavy dítěte.
Logopedické vyšetření
Pokud dětský lékař u dítěte rozpozná, že trpí opožděným vývojem řeči, nebo mu to řeknou přímo rodiče, doporučí dítěti logopedické vyšetření. Při první návštěvě logopedické poradny lékař zpravidla pomocí hraček či knížek orientačně zjistí slovní zásobu a výslovnost dítěte, také se bude zajímat o jeho chuť napodobovat nebo opakovat po dospělých.
Cílem lékaře je v tomto případě najít pravděpodobnou příčinu opoždění řeči. Podle toho, co lékař zjistí, se pak snaží hledat vhodné postupy, které by mohly zlepšit mluvený projev dítěte.