MacBook Air s Apple čipem M1: První zkušenosti
Napřed mi odpusťte dlouhý úvod. Potřebuji trochu ilustrovat, co je MacBook Air s čipem M1 zač.
Apple prodává nejlevnější počítače na trhu?
Důvodem, proč jsem se kdysi před lety rozhodl přejít z PC na Mac, byla opakovaná frustrace z notebooků za cca 24 tisíc, které jsem si vybíral poměrem papírové parametry/cena. Vždy mi vydržely zhruba 2 roky, než se ty laciné křápy (omluvte mi mou francouzštinu) začaly přehřívat a následně přehřátím vypínat. Kdo mě zná dlouho, možná pamatuje, jak jsem musel svůj Acer nechat hodinu vychladnout na balkoně, abych mohl 10 minut pracovat. To už mi pochopitelně docházela trpělivost. Nebyl to zdaleka první stroj, který se choval podobně. Kamarád mi poradil, ať se vykašlu na značky typu Acer/Asus/HP (ty vám vyjdou nejlépe ze srovnání parametry/cena) a začnu brát ohled na kvalitu výrobků jednotlivých značek. Pořídil jsem si tedy na přelomu let 2011 a 2012 svůj první MacBook Pro za 30 tisíc. Nevím, co k němu dodat jiného, než že dnes, na přelomu let 2020 a 2021 nám stále v domácnosti spolehlivě slouží. I když už to není hlavní stroj, je to neuvěřitelné.
Rychle jsem si spočítal, že je nejen pravděpodobně nejkvalitnější, ale v přepočtu na rok práce zároveň nejlevnější notebook. Když vám nabídnu něco, co je kvalitnější než konkurence a budu za to chtít méně peněz v přepočtu na rok, tak to už asi není, co řešit, ne? Bylo rozhodnuto a u dalšího výběru notebooku jsem ani neuvažoval o jiné značce.
Nikdy jsem nepochopil, že Apple někdo bere jako luxusní značku, a že existují lidé, kteří ho kupují kvůli chlubení logem. Pro mě je ta značka ztělesněním rčení:"Nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat levné věci."
V roce 2016 jsem si pořídil MacBook 12" už jen proto, že se mi líbil a byl i se svým kritizovaným výkonem výkonnější než mé staré PROčko. Vůbec jsem se nebál za něj dát 40 tisíc, protože jsem to po těch zkušenostech bral jako úsporu. Slouží dobře (sepsal jsem zkušenosti), ale opět se chci posunout dál a dvanáctku předám v rodině.
Mimochodem v mezičase jsem si postavil stolní počítač s Windows pro hraní her za asi 100 tisíc, který už nemám. Zároveň jsem při práci pro jednu velkou firmu dostal notebook Lenovo v hodnotě 40 tisíc. To jen pro ilustraci, že jsem neztratil kontakt s konkurencí a vím, co u ní za své peníze můžu zhruba dostat. Systémy Windows a Mac jsem používal oba zhruba stejně let a je to podobný příběh, jako jejich hardware.
Zkrátka jen chci říct, že notebook mě živí a já už se po těch letech nedívám a nehodlám dívat jinam než na MacBooky. Windows na PC mi už nesmí přes práh domu. To jsem pochopil ne po přechodu na Apple, ale po pár krátkých pokusech přejít zpátky. Už po pár hodinách jsem věděl, že zpátky cesta nevede.
Nabídka, která se neodmítá
Z tohoto úspěchu Applu viním jejich in-house přístup.
Když si pořídíte třeba stolní PC s Windows, tak někdo jiný vyráběl základní desku, někdo jiný grafickou kartu, někdo jiný procesor, někdo jiný ramky, někdo jiný ovladače, někdo jiný operační systém a někdo jiný program, který na tom pouštíte. Zkrátka to, že to vůbec celé nějak funguje, je takový malý zázrak.
Včera mi přišel domů nový MacBook Air. Ten má nově procesor M1 vyrobený přímo Applem. Takže vám teď píšu článek v prohlížeči od Applu v operačním systému od Applu, běžícím na notebooku od Applu s hardwarem od Applu s ovladači od Applu. A nově to celé pohání jejich vlastní procesor.
Ani to nemusíte zkoušet, abyste tušili, že tady bude mnohem méně kompromisů.
A tohle je výsledek. Už to někdo natočil místo mě:
Měření ukazuje, že Apple překonal nejen konkurenci, ale i sám sebe. Překonává totiž vlastní, pár měsíců staré stroje s třikrát vyšší cenovkou. Nově představený Air, což je low-end řada, překonává jen pár měsíců starou profesionální řadu a to i když ta profi řada třeba není v základní konfiguraci.
Nevím, co na počítači děláte, ale řekněme, že jste jako já a nevyrábíte na notebooku Hollywoodský film a netvoříte nejnovější 3D hru. To znamená, že se vás týkají notebooky na trhu okolo 20 až 40 tisíc. Protože větší cenu byste si hůř odůvodnili.
Za první MacBook jsem dal 30 tisíc. Za druhý 40 a tenhle nový bych vám rozhodně doporučil koupit, i kdyby stál 50 nebo 60, protože svým výkonem poráží kvalitní zánovní stroje od Applu za 100, baterka vydrží skoro dvakrát déle a celý notebook vám bude sloužit i dekádu díky kvalitnímu zpracování. Jenže on ten Air stojí 30. Co na to mám říct.
S tím vším trápením, co jsem za svůj život na počítači zažil, jsem zkrátka věděl, že tohle si koupím. Věděl jsem to dřív, než skončila konference, kde ho představili. Žádné promýšlení, tady zkrátka není vůbec, co řešit.
Možná jen jedna jediná věc.
8GB RAM?
RAMka zjednodušeně může za to, kolik náročných aplikací můžete spustit současně, aniž by se celý počítač začal sekat. Na předchozím MacBooku 12" jsem viděl, že moje potřeba je trochu vyšší než 8GB RAM. Někteří by určitě řekli, že tohle číslo je na dnešní dobu skoro až ostudné. Herní počítače mají klidně i 128. Apple sám nenabízí víc než 16 v této "low-end" řadě.
Měl jsem tedy dilema. Na jednu stranu si říkám, že 8 nestačí. Na druhou stranu řeším rychlost doručení notebooku ke mně domů, kde 8 vyhrává a taky tak trochu tuším, že 8GB RAM v čipu M1 od Applu bude zkrátka něco jiného než 8GB vedle procesoru Intel.
Tušil jsem správně.
Vzal jsem nakonec 8 a držel jsem si palce. Výsledek (po přenosu mých dat a aplikací) je, že nemám v počítači dost náročných aplikací na to, abych narazil na jakékoliv zpomalení. Notebook se mi ani nezahřeje.
Co dalšího jsem po prvních dnech používání zjistil?
- Po prvním dni s Airem to vypadá, že skutečně stačí dávat ho nabíjet jen na noc podobně jako mobil. A to používám nastavení, které brání usnutí notebooku. Když nepracuje, tak alespoň svítí celý den.
- Násobná rychlost SSD disku se mi potvrzuje.
- USB-C porty se mi zdají kvalitnější než u MacBooku 12" z roku 2016. Možná to není novinka, neměl jsem předchozí generaci Air ani PRO, ale vložené konektory nabíječky, flashky, nebo čehokoliv se do těla notebooku nějak lépe "dozacvaknou" a drží mnohem spolehlivěji.
- Přihlašování do čehokoliv na webu přes otisk prstu je návykové a rychlé. Je i chytře domyšleno, že to po vás nechce otisk ale heslo v situaci, kdy je notebook zaklapnutý při používání externího monitoru a externí klávesnice.
- Kvalita displeje je skutečně mimořádná. Zdá se mi, že ani ne-retinové bitmapové obrázky už na macu nevypadají tak ostudně. Cokoliv vektorového nebo s vysokým rozlišení je samozřejmě zážitek. Třeba Netflix.
- Mám Photoshop 2021. Vím, že včera nebo kdy udělali beta verzi přímo šitou na míru M1 procesoru. Má být mnohonásobně rychlejší. Já si to prostě neumím představit, protože tahle moje emulovaná verze snad nemůže být rychlejší. Těším se, až to jejich zlo vyzkouším.
- Snadno zapomínám, že mám spuštěný náročný software. Nezpomaluje mě a tak zapomínám věci zavírat. Běží tu snad všechno, co mám.
- Na žádost kamaráda jsem otestoval Blender. Jedna z jejich ukázkových super náročných animovaných scén ve 3D už dala notebooku zabrat. Renderoval ji cca 15 minut a poprvé jsem cítil, jak hřeje. Mimo tuto zkušenost je ale při práci méně než vlažný. Asi jako když si dáte ruce do kapes.
- Notebook mi přišel totálně orosený. Asi byl dlouho v autě přepravce, zatímco venku mrzlo a pršelo. Vodu jsem setřel i zevnitř a ubrousek se dal skoro ždímat. U notebooku jiné značky bych se možná trochu bál, ale u Applu žádné obavy nemám. Sám jsem svůj předchozí MacBook zapomněl jednou v autě přes noc a dopadl podobně. Žádné následky to nemělo.
- Poprvé v životě mám skutečně pocit, že mám v ruce pracovní stroj, který čeká na mě a ne já na něj. Pokud vidím, že se něco spouští déle než 2 vteřiny, tak je to nakonec vždy jen dialogové okno, které čeká na mou reakci. Tenhle pocit znáte z iPadu, z kalkulačky, z mechanických hodinek. Prostě všechno je hned a brzdíte to jen vy a možná váš pomalej internet.